S půjčkami je to v dnešní době všeobecně dost těžké a jen tak někdo Vám ji nedá, pokud nemáte dostatečné příjmy. Mnoho lidí se to snaží řešit přes internet. Ale pozor!!! Důvěřuj, ale prověřuj!!!
Já se setkala se zajímavou půjčkou se slušnými úroky a měsíčními splátkami. Jakmile po Vás chtějí peníze předem nebo souhlas s inkasem, je to podvrh! Takhle jsme naletěli s přítelem, ale naštěstí to dobře dopadlo. Chtěli jsme si vzít půjčku, požádali nás o okopírování potřebných dokladů, souhlasu s inkasem a slíbili peníze do týdne od doručení potřebných dokladů. Když se po 14ti dnech nic nedělo, zavolala jsem jim, kde se stal problém. Prý nemají zrovna žádného investora, ale do měsíce bude vše v pořádku. S přítelem jsme okamžitě zrušili inkaso a udělali dobře. Přišlo mi pár výhružných dopisů o exekuci, atd. Šla jsem na policii a zjistila, že tato firma má mnoho záznamů a mnoho lidí okradli. Na exekuci neměli v žádném případě právo, protože jejich smlouva si v pár bodech neuvěřitelně protiřečila.
Dnes už je to 5 měsíců, co mi nepřišel žádný papír a já jsem ráda, že jsme naši finanční situaci vyřešili úplně jinak.
Když mi bylo 16 let, něchtělo se mi jednouv zimě do školy na češtinu, mělo se zkoušet. Zavolala jsem tedy známému, jestli nemohu zajít na pokec. Jaroušek mi kladně odpověděl a zeptal se mne, jestli mi nevadí společnost jeho nové přítelkyně a babičky, která byla stejně zavřená ve svém pokoji. Samozřejmě mi to nevadilo a byla jsem zvědavá na jeho přítelkyni.
Jára se svojí přítelkyní Luckou mi udělali kafíčko. Lucka ze mně rozhodně nadšená nebyla. Od Járy věděla, že jsme spolu jeden čásek chodili a dostali se pouze k líbání. Neutěšil ji asi ani fakt, že jsem měla v té době přítele. Lucka byla tichá, taková uťápnutá a já nevěděla, jak se s ní mám bavit. S Járou jsme začali vzpomínat a Lucka byla už úplně out a propichovala mě těma svýma modrýma očima. Odešla jsem ráda.
V létě jsem byla na dovolenéu tety a pochopitelně se nudila. Měla jsem volání po 3. minutě zdarma, tak jsem zavolala Járovi, který měl také T-Mobile. Chtěla jsem se mu svěřit s ošklivým telefonátem budoucí ženy mého expřítele. Povídali jsme si asi hodinu. Příští den mě prozváněl. bylo mi to dviné, když jsme den předtím probrali téměř všechno. Hned jsem mu volala nazpátek a telefon mi zvedla Lucka. Byla jsem dost nervózní a bála se, že mi vynadá za včerejší telefonát. Naopak! Lucka celý včerejší telefonát vyslechla na handsfree a byla překvapená, že nejsem taková „kráva“, jak si od začátku myslela. Spadl mi kámen ze srdce, nechtěla jsem mít zle s kamarádovo přítelkyní. Hezky jsme si popovídaly a domluvily se na společném kafi, až přijedu zpátky.
Jak jsme se domluvily, tak se i stalo. Jeli jsme na Samotu u lesa na kafe. Výborně jsme se zkamarádily a začaly se scházet častěji.
Dodnes se přátelíme a jsem pyšná, že jsme nejlepšími kamarádkami téměř 5 let. Strašně rychle to uteklo. Dnes můžu s klidným svědomím říct, že jak jsem tu holku neměla ráda, tak jí dnes zbožňuju a nedám na ní dopustit. Konečně vím, co je to pravé přátelství a za to vděčím jí. Mám Tě ráda!
Vždycky jsem si myslela, že na mém synovi nebude znát, že vyrůstal bez otce. Když mu bylo 5 měsíců, tak se k nám jeho otec na kratičký čas vrátil. Naučil ho během měsíce a půl žvatlal slovo táta. Mrzelo mě, že už nemá otce, ale než takového, který nevěděl pořád, co chce od života, tak radši žádného.
V synovo roce jsem si začala všímat, že přilnul k mému otci a stal se jeho prdýlkou. I k ostatním členům naší rodiny mužského pohlaví začínal mít bližší vztah. Je jisté, že maminka s ním nebude opravovat auta a dělat kulišárny jako strejdové. Dnes když se mluví o tátovi, tak nechápavě kouká kolem sebe a hledá ho. Neví, kdo a co je táta.
Je mi to sice velmi líto, ale nepřeji si, aby se po svém otci sháněl. On se vykašlal na nás a nezaslouží si tak skvělého syna jako je Dominik.
Dám vám jednu radu. Nesnažte se mermomocí své děti nutit říkat tati člověku, který si je bere jen z povinnosti, protože je jejich biologickým otcem. Děti dříve či později ve svém okolí najdou muže, který pro ně bude otcem v pravém slova smyslu.
O malých dětech se říká, že nemají rozum a mnoho věcí nechápou. Ale to vůbec není pravda. Já mám dvouletého syna a pozoruji pravý opak.
Syna odmalička vychovávám sama u rodičů a půlku života strávil s bývalým přítelem Jakubem. Jakubovi bylo 25 let a měl už 7miletou dceru Adélku. O to víc jsem k němu vzhlížela jako k dobrému náhradnímu otci. Byl na syna velmi přísný a občas mě to až zaráželo. Syn byl samozřejmě zvyklý na mne a snažili jsme se ho trochu osamostatnit. Je pravda, že měl vojnu, ale byl dostatečně rozumný, aby chápal naše nároky. Pro někoho až vysoké nároky.
Ve svých necelých dvou letech chodil sám na nočník, uklízel si hračky. Když jsme po něm něco chtěli, tak to udělal a moc hezky mluvil. Poslechl na slovo.
Před měsícem jsme se od Kuby odstěhovali zpátky k rodičům a tím to všechno začalo. Dominiček zkoušel, co si může dovolit a může toho opravdu dost. Že by si uklízel hračky? Na co, babička s dědou mu to zakážou a maminka musí uklízet sama. Když chce nějaké nadstandartní hračky, tak si musí uklidit jiné hračky. Dřív by to samozřejmě udělal bez řečí a dnes? Radši řekne, že tu hračku nechce, než by si po sobě trochu uklidil. Vymýšlí si, co by chtěl a stále mění názory a je schopný se kvůli Vaší nechápavosti rozbrečet a házet hračkami kolem sebe. Mé zákazy pro něj nic neznamenají, protože se ho snaží matka rozmazlit. Dříve jsem mohla jít bez starostí s klukem kamkoliv a neměla jsem s ním žádný problém. Dnes si ho radši vezmu na sebe a tahám ho, aby mi někam neutekl.
Chtěla bych mít nad ním pevnou ruku, ale s mými rodiči to nejde, protože si myslí to, co ostatní. Dvouleté dítě nemůže mít takový rozum, aby mohlo chápat mé přání a nároky. Jenomže oni s ním tři čtvrtě roku sice byli v kontaktu, ale nežili s ním. Je to šílené smířit se s tím, že vaše dítě holt bude rozmazlené do té doby, dokud budete bydlet u rodičů.
Další věcí je to, že neexistuje, že bych svému synovi nesdělila, že jdu někam pryč bez něj. Pokud to zaregistruje, tak mě začne volat a dělat scény. Pokud mu to řeknu, povolí mi to a slíbí, že bude hodný doma. Je to takový můj malý ochránce.
Vím, že mu chybí mužská část rodiny, ale v dnešní době je těžké pro svobodnou matku natrefit na toho správného chlapa, který nebude dělat rozdíl v tom, jestli je kluk jeho nebo ne. Syn je po rozchodu a stěhování od Kuby velmi nedůvěřivý vůči ostatním chlapům, které nezná nebo si na mě už nepamatuje a úplně je ignoruje.
Jenomže vysvětlete dvouletému dítěti, že jsme už s Jakubem zůstat nemohli, protože se sice k němu choval hezky, ale mamince hodně ublížil. Na to ještě rozum nemají.
Ale jak říkám, nepodceňuje rozum malých dětí. Oni to s námi umí a jsou pěkně ,,vyčůraní“. Proto je tolik milujeme. Jsou prostě naši ,a my by jsme je nikdy nevyměnili, i když dokážou občas pěkně pocuchat nervy.
Děda a Dominiček
